Škornice TaiwanTCM
škornice šípolistá, latinsky: Epimedium sagittatum; čínsky: jin-jang-huo; anglicky: barrenwort, horny goat weed. Názvoslovní poznámka: "jin" a "jang" v čínském názvu této byliny nemají nic společného s taoistickými principy jin a jang. Slovo "jang" v čínském názvu škornice znamená prostě koza a celý název se dá volně přeložit jako "bylina nadržených koz"...
Škornice je bylina která se používá k přípravě čaje podobně jako čajovník. Byla popsaná v r. 456 n.l. v Šen-nongově knize bylin – jedné ze základních učebnic TCM. Hlavní obsahové látky škornice jsou flavonoidy epimedin A, epimedin B, epimedin C a ikarin. Škornice dále obsahuje specifické polysacharidy. Škornici bereme buďto na doporučení odborníka TČM, nebo prostě tehdy, když chceme vyzkoušet to, co jsme dosud nezkusili.
Za nejdůležitější obsahovou látku škornice se obecně považuje ikarin (angl. icariin). Je ale jasné že účinek bylin lze jen málokdy redukovat na jednu jedinou obsahovou látku. O zdravotních účincích léčivých rostlin však nemáme právo mluvit ani je nijak naznačovat – protože dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1924/2006 nesmíme uvádět tzv. "zdravotní tvrzení" – další informace o škornici si proto budete muset najít sami. Se 400 řádnými vědeckými publikacemi v databázi Medline se škornice řadí mezi ty lépe prozkoumané léčivé rostliny. Určitě se vyplatí informace hledat, začít můžete například tady.
Škornice (Epimedium) se obvykle užívá v množství 1-2g denně, formou odvaru nebo výluhu, nebo v kombinaci s jinými bylinami podle doporučení odborníka TČM.