Šišák (Scutellaria) je populární léčivá rostlina a adaptogen oblíbený zvláště v TČM. Rod šišák obsahuje několik významných druhů, z nichž nejznámější je šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis). Kromě šišáku bajkalského TČM široce využívá i další druh rodu Scutellaria, šišák vousatý (Scutellaria barbata). Další významný druh, šišák stranokvětý (Scutellaria lateriflora) roste v Severní Americe.
Šišák je populární adaptogen. Obsahuje velké množství účinných látek, které jsou v kořeni ještě koncentrovanější. Účinné látky šišáku jsou zejména flavonoidy bajkalein, bajkalin, vogonin, vogonosid, β-elemen a další. Lékařsky využívané druhy šišáku jsou si svými obsahovými látkami podobné a jsou do jisté míry zaměnitelné.
Protože informace o jeho účincích by bylo možné vykládat jako tzv. "zdravotní tvrzení" dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1924/2006, o účincích šišáku se informujte jinde, například tady.
V TČM se ze šišáku využívá kořen (radix scutellariae). Ten je například důležitou součástí menšího prorostlíkového lektvaru i většího prorostlíkového lektvaru. V evropském a americkém bylinářství se též běžně používá nať (herba scutellariae). Jakožto adaptogen je šišák neškodný a lze jej užívat a dávkovat jako kteroukoliv jinou běžnou bylinu. Typické užívání šišáku je ve formě záparu (čaje) zalitím 2-5g drogy horkou vodou. Tento čaj se pak pije 1-3x denně. TČM šišák využívá samostatně i v kombinaci s jinými bylinami. Při užívání šišáku k léčbě konkrétních nemocí se řiďte instrukcemi praktika TČM.