lotos indický, latinsky: Nelumbo nucifera; čínsky: lien; anglicky: Indian lotus;
V TČM i v Ajurvédě se lotos považuje prakticky za zázračnou rostlinu. Všechny jeho části jsou jedlé, ale nejdůležitější je lotosové semínko (lotosový oříšek) a lotosový podzemek.
Lotosové semínko (semen nelumbinis) je velké (asi 1cm), bílé a uvnitř obsahuje hořké embryo (lotosový klíček). Odstraněním hořkých klíčků vzniká lotosový oříšek. Lotosový oříšek se svým vysokým obsahem bílkovin a tuků podobá luštěninám (sója, cizrna, čočka), které však předčí jemnou chutí a konzumovatelností i v syrovém stavu. Zvláštností lotosových semen je jejich dlouhověkost. Klíčí nejdříve po několika desítkách let a klíčivost si zachovávají déle než 200 let.
Lotosový oddenek (rhizoma nelumbinis) je podzemní (tj. v bahně rostoucí) hlíza této vodní rostliny. Tvarem připomíná sladké brambory (batáty), ale má nižší obsah škrobu a vyšší obsah vlákniny a specifických lotosových fytokomplexů. Od batátů se liší i tím, že obsahuje vzduchové dutiny, které oddenek v bahně nadnášejí a usnadňují mu dýchání. Na příčném řezu hlízou jsou tyto dutiny patrné jako díry uspořádané do charakteristického věncovitého vzoru. Z lotosových hlíz se připravuje lotosová mouka, která se používá místo mouky bramborové.
Lotosový klíček (plumula nelumbinis) je součást semena (embryo). Má velmi hořkou chuť a při zpracování se odděluje. Navzdory hořké chuti je lotosové embryo zcela nejedovaté a lze jej kulinářsky využít například do hořkých likérů a tonik. Obsahuje hořké alkaloidy lotusin, nuciferin, pronuciferin, liensinin a neferin. Lotosové klíčky jsou zcela nejedovaté.
Lotosový list (folium nelumbinis) je také velmi populární v TČM. Jeho účinnými látkami jsou glykosidy a flavonoidy, které se mírně liší od účinných látek lotosového oddenku a klíčku.
Informace o jeho léčebném využití by bylo možné vykládat jako tzv. "zdravotní tvrzení" dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1924/2006 a proto je zde neposkytujeme. Doporučujeme vyhledat si je jinde, například tady.
Jednotlivé části lotosové rostliny mají své specifické využití v TČM. Vařený lotosový oddenek se využívá jako luxusní zelenina a je populární zvláště ve vegetariánských restauracích. Stejné popularitě se těší lotosový oříšek. Lotosový oříšek je jedlý i za syrova, ale nejchutnější je, když se připraví na způsob luštěnin – nechá se nabobtnat a poté se uvaří až do úplného změknutí. Má jemnou oříškovou chuť a dobře se hodí jak do dezertů, tak i do masitých jídel. Hořký lotosový klíček je nabitý lotosovými flavonoidy a používá se v TČM.