Lesklokorka lesklá / Ganoderma lucidum
česky: lesklokorka lesklá
latinsky: Ganoderma lucidum, Polyporus lucidus
japonsky: reishi, mannentake
čínsky: lingzhi, 灵芝
anglicky: Polypore Mushroom
další názvy: yeongji
Historie
Jako "elixír života" je tato houba známa po celou dlouhou čínskou historii, nejméně však 4.000 let, má tedy značnou tradici a získala si pověst posilující účinky jsou obdobné jako u ženšenu. Kdo ji užívá, dožije se nejen vysokého věku, ale bude navíc i sexuálně velmi zdatný. Dokonce se věřilo, že může přivést k životu i mrtvého, odtud je její další název "houba nesmrtelnosti". Byla vyhledávaná králi, ale také oslavovaná básníky. V Číně ji považují za všelék a prostředek prodlužující život.
Popisuje ji již slavný tzv. Žlutý císař Huanghi, vládnoucí v letech 2697-2597 před. n. l. ve své knize "Vnitřní kniha Žlutého císaře", která je považována za základní dílo čínské medicíny. Uvádí v ní šest druhů této houby zhi, z toho k léčebným účelům sa používají hlavně houby červené a purpurové. V Číně, Japonsku a Koreji je natolik oblíbená, že se v domácnostech pěstuje v okrasných květináčích, obdobně jako bonsaje.
Pro její tonifikační účinky a schopnost lépe snášet nepříznivý vliv vysokých nadmořských výšek ji užívají šerpové v Himaláji. Využívá se při výcviku ruských kosmonautů, kdy zvyšuje pracovní schopnost a lépe obnovuje fyziologické funkce lidského organizmu.
Popis a rozšíření
Plodnice jsou lesklé jakoby nalakované (odtud i české jméno).. Klobouk je v mládí válcovitý, nahoře zaokrouhlený nebo bokem přirostlý, polokruhovitý. Dospělé plodnice mají okrouhlý, oválný nebo ledvinovitý klobouk, někdy i laločnatý zprohýbaný, mírně sklenutý, kruhovitě nebo nepravidelně páskovaný a 3 - 35 cm široký, rezavě hnědý, purpurově červenohnědý až fialový.
Na spodní straně klobouku jsou 0,5 - 2 cm vysoké rourky, šedohnědé až světle hnědé, póry jsou drobné, okrouhlé, 0,1 - 0,2 mm široké, v mládí bělošedavé, u zralých plodnic skořicově hnědé. Třeň je zpravidla 3 - 12 cm dlouhý a štíhlý. Jen u postranních plodnic někdy chybí nebo je velmi krátký. Má nepravidelně válcovitý, zprohýbaný a hrbolatý tvar a je článkovaný, sestavený z nepravidelně hlízovitých útvarů, s lesklou kůrovitou vrstvou. Dužina je houbovitě korkovitá, na lomu plsťovitá, žlutohnědá až skoro bělavá. Výtrusy jsou vejcovité, hnědé, na vrcholu zploštělé.
Pochází pravděpodobně z jižní a jihovýchodní Asie, kde roste, např. v Číně, především v přímořských oblastech. Rozšířená je však i v jižní Evropě, střední Africe, Jižní Americe. Dřevokazná houba roste v létě a na podzim na spodních částech kmenů živých nebo odumírajících listnatých stromů, na jejich pařezech nebo kořenech od nížin až do hor. Dnes se pěstuje nejen v oblasti původu, tj. v Číně, Vietnamu a především v Koreji, ale také např. v Severní Americe (USA i Kanada).
Další druhy
Kromě tohoto druhu se obdobně využívají i lesklokorka čínska Ganoderma sinense (J.D. ZHAO) L. W. XU et X.Q. ZHANG, a lesklokorka japonská Ganoderma japonicum (FR.) LLOYD. U nás se můžeme setkat i s lesklokorkou jehličnanonovou Ganoderma carnosum PAT., která má černající pokožku a roste na jehličnatých dřevinách.
Obsahové látky
Drogou jsou plodnice, které kromě bílkovin (asi 19%) obsahují mnoho biologicky aktivních chemických sloučenin, např. Ling Zhi-8 s imunomodulačními a proti alergickými účinky. Dále beta-(1,3)-D-glukan, osmnáct základních aminokyselin, lektiny a nukleosidy. Zastoupeny jsou i steroly, např. ergosterol (0,3 - 0,4%), beta -sitosterol, ganodosteron a alkaloidy. Obsaženo je velké množství triterpenoidů, např. kyselina ganodermová A a B, dále kyseliny ganoderová, ganoderenová, lucidenová aj. Tyto látky působí protinádorově a protizánětlivě, chrání játra a snižují obsah tuku a cholesterolu v krvi. rovněž na padesát polysacharidů (arabinoxyloglukan, ganoderan A a B, glykan A, B a C aj.) má protinádorové účinky. Přítomny jsou i mastné kyseliny, např. stearová, palmitová, behenová, linolenová, olejová, dále betain, glykogen a mnoho minerálních látek, např. hořčík, zinek mangan, ale i germanium s protinádorovými účinky. Z vitamínu je to B1,B2, B6 a B12, ale i vitamin C a E.
Charakteristika TČM
Houba má povahu vyrovnanou, chuť sladkou, tropismus k dráze plic, srdce a jater (sleziny). Vyživuje krev a srdce, doplňuje qi, uklidňuje ducha, zastavuje kašel, podporuje imunitní systém. Neužívá se při snížené sráženlivosti krve. Léčí nespavost, nechutenství, únavu, duševní neklid, kašel a astma, nedostatečnost qi a krve, oslabení sleziny a žaludku.
Léčebné užití
Také v moderní medicíně má velmi široké uplatnění, neboť má protinádorové, imunostimulační, antialergické a afrodiziakální účinky, posiluje odolnost vůči nemocem, využívá se při rekonvalescenci a neurózách. Uklidňuje, užívá se při kašli, bronchitídě a astmatu, ale také při únavě a nespavosti. Posiluje játra, léčí hepatitidu, upravuje činnost ledvin a nervové soustavy. Novější výzkumy dokazují, že je vhodná i při rakovině, kdy snižuje negativní účinek chemoterapie i o ozařování. Užívá se při kardiovaskulárních chorobách, např. při ateroskleróze, nízkém i vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, snižuje sráženlivost krve, podporuje normální průtok krve a kyslíku do srdce, reguluje hladinu cukru a tuku v krvi. Je vhodná k léčbě chronického únavového syndromu a k podpoře imunitního systému, včetně zvýšené odolnosti vůči viru HIV a při nechutenství. Ma však i výrazné antimikrobiální účinky, a to vůči Bacillus subtilis, Escherichia coli, Pseudomonas syringae, Plasmodium sp., Botrytis cynerea, Fusarium oxysporum a chřipkovému viru. Posiluje rovněž mozek, užívá se při snížené sexuální výkonnosti, léčí žaludeční vředy. užívá se při poranění kůže, na záněty a různé vředy.
Doporučená denní dávka je 0,5 - 10 g suché drogy podle závažnosti zdravotního stavu. Lze ji užívat ve formě čajů, tablet, prášku i tinktury, ale také jako sirup. Tinktury se užívá 3krát denně jedna lžička, prášek lze smíchat s medem a užívat 3 - 5 krát denně 2 lžičky.
Kulinářské využití
Kuchyňské využití této dřevokazné houby je minimální. K přípravě rozličných jídel je možné používat vývar nebo prášek z plodnic.
Možnost pěstování
V oblastech přirozeného výskytu se v omezené míře sbírá v přírodě, avšak daleko více pěstuje na kmenech některých tropických stromů, nebo na připravených substrátech, např. na sterilizovaných pilinách. U nás se tato houba vyskytuje stále více v přírodě, a to v nejteplejších oblastech, což lze přičíst pravděpodobně i změnám klimatu.
