Děhel

děhel čínský, také andělika čínská; latinsky: Angelica sinensis; čínsky: dan-kuej; anglicky: chinese angelica

Popis, původ a obsahové látky děhele

Děhel čínský (andělika čínská) roste v horských oblastech středního pásma Asie a je jednou ze základních rostlin TČM – označuje se jako "ženský ženšen". Patří do čeledi miříkovitých a v Asii se používá při vaření asi jako u nás petržel nebo celer. Má velmi zvláštní vůni danou vysokým obsahem ligustilidu – aromatického derivátu kyseliny ftalové, kterého je v kvalitním kořenu až 5%. Obsah ligustilidu kyseliny ferulové (další důležitá látka) v andělice čínské je mnohem vyšší než u jiných druhů rodu Angelica.

Ke kořeni děhele nemusíme čichat. Stačí když jej položíme v kuchyni na stůl a za chvíli bude celá místnost vonět jako botanická laboratoř. Kromě ligustilidu vůni kořene dolaďují další ftalidy: (6,7-epoxyligustilid, butylftalid, angelicid a butylidenftalid), terpenoidy (β-kadinen, karvakrol a cis-β-ocimen). Kyselina ferulová nevoní, protože ji ve vodní fázi pevně kotví karboxylová skupina, ale zato je silným antioxidantem. K dalším obsahovým látkám patří kyselina vanilová a kumariny: angelol G, angelikon a umbeliferon. Kromě toho obsahuje děhel proteoglykanové polysacharidy.

Andělika čínská možná pro nás je trochu exotická, nikoliv ale její obsahové látky. Ligustilid byl poprvé izolován z libečku (Ligusticum) a i další aromatické látky anděliky známe z jiných bylinek: butylftalidem voní miřík celer (Apium graveolens), β-kadinen ochucuje kubebský pepř (Piper cubeba), karvakrol nese jméno kmínu (Carum carvi) a dodává vůni majoránkovému oleji, β-ocimen nese jméno bazalky (Ocimum), ale je součástí silice mnoha jiných rostlin, včetně chmelu a levandule. Kyselina ferulová byla pojmenovaná podle miříkovitého ločidla (Ferula), ale je běžná u mnoha různých rostlin, stejně jako kyselina vanilová. Umbeliferon se vyskytuje v celé čeledi miříkovitých. Andělika čínská tedy chemicky nijak nevybočuje z běžného rámce kořenové zeleniny. Její přednost je jiná: Má silné aroma a svojskou kombinaci vysoce koncentrovaných obsahových látek.

Způsob užívání děhele

Tradičně se užívá formou odvaru. Kořen má nezaměnitelné, ne každému příjemné aroma. V Asii je děhel čínský z kulinářského hlediska v pozici polévkové zeleniny zhruba na úrovni petržele. Andělika čínská je zelenina a škodlivých účinků se obávat nemusíme. Její fytochemikálie se běžně vyskytují i v jiných druzích kořenové zeleniny. Andělika je ale vyšlechtěná na vysoký obsah aromatických látek a do jídla jí není potřeba dávat mnoho. Má silnější aroma než petržel nebo celer a její přehnané množství může snadno přebít jiné přísady.

Zboží